Kafkův Proces jako senzace jidiš vaudevillu v souboru!

Kafkův Proces jako senzace jidiš vaudevillu v souboru!

Dnes, 28. října 2025, slaví Berliner Ensemble premiéru vysoce ceněné inscenace Barrieho Koskyho „Procesu“ Franze Kafky. Kosky, který sklidil úspěch již se svou předchozí inscenací Třígrošové opery, jedinečným způsobem kombinuje prvky jidiš vaudeville divadla, které zvláště odrážejí Kafkovo spojení s židovskou kulturou. Inscenace ukazuje Josefa K. v podání Kathrin Wehlisch jako vzpínajícího se a zranitelného klauna, což nabízí vzrušující kontrast k temnému obsahu románu.

Kosky interpretuje hlavní postavu v prostředí, které zpochybňuje konvenční očekávání dramatu. Místo „aparátu“ v Kafkově díle, který je často chápán jako byrokracie, ho Kosky chápe jako výraz judaismu. Tato perspektiva se vyjasňuje proměnou jevištního prostředí, které se po zatčení Josefa K. promění v synagogu. Právník Huld se navíc neobjevuje přímo, ale jeho přítomnost je znatelná prostřednictvím hlasu, což podtrhuje Koskyho osobité dramaturgické rozhodnutí.

Židovská kultura a hudební prvky

Inscenace je nejen literární besedou, ale také poctou Kafkovým kulturním kořenům. Hudební prvky jako Bachovy chorály v jazzové verzi a jidiš písně dodávají představení další hloubku. Kosky a jeho tvůrčí tým také zkoumají Kafkovo židovství prostřednictvím textů prezentovaných v němčině, jidiš a hebrejštině, doprovázené německými titulky. To odráží Kafkovo vlastní vyrovnávání se s jeho kulturní identitou, k němuž došlo v kontextu počátku 20. století v Praze, kdy ho objevila východní židovská divadelní skupina, která formovala některé jeho literární myšlenky.

Dalším pozoruhodným aspektem představení je integrace Kafkovy povídky „V trestní kolonii“. Constanze Becker přináší tento text do inscenace a dále osvětluje složitý vztah mezi Kafkovým literárním dílem a jeho židovskou identitou. Tato tematická hloubka dělá z inscenace mistrovské dílo, které zaujme nejen svým silným souborem, ale také chytrým mixem groteskních prvků a velkolepých gest.

Kafkův odkaz a současná relevance

Kafkovo zkoumání jeho identity a postavení Židů ve společnosti je ústředním bodem interpretace jeho díla. Historicky se Kafka často cítil rozpolcený mezi svou židovskou identitou a německou kulturou, která měla trvalý vliv na jeho spisy. Tato napětí se odráží i v dnešní inscenaci, která prostřednictvím Koskyho umělecké tvorby dává prostor často opomíjeným aspektům židovské kultury a zpřístupňuje je modernímu publiku.

Zaujetí jazykem a kulturou jidiš, které Kafku fascinovalo po představení jidiš činohry v Praze v roce 1911, Kosky v této inscenaci udržuje při životě. Kafka zažil, jak může jidiš divadlo zprostředkovat formu autentického židovského vyjádření, což ovlivnilo jeho vlastní literární ambice. Kombinací všech těchto prvků Kosky nejen inscenuje literární klasiku, ale také otevírá relevantní dialog o kulturní identitě a vyloučení.

Berliner Ensemble a četní účastníci, mezi něž patří Kathrin Wehlisch jako Josef K., Paul Herwig jako Dozorce a Constanze Becker v dalších rolích, významně přispívají k tomu, že Kafkova komplexní témata zazáří v novém světle. Premiéra této inscenace slibuje nezapomenutelný zážitek, který uchvátí jak věrné čtenáře Kafky, tak i ty nové.