Unie vyzývá k rychlé akci v případě odmítnutí migrantů na hranicích
Unie a FDP vyzývají k zamítnutí na hranicích, zatímco Merz stanoví lhůtu pro vládní záležitosti. SPD a Zelení nesouhlasí.
Unie vyzývá k rychlé akci v případě odmítnutí migrantů na hranicích
V Berlíně se aktuálně bouřlivě diskutuje o otázce migrace a možnosti odmítnutí migrantů na německých hranicích. Unie pod vedením šéfa CDU Friedricha Merze naléhá na vládu, aby se rychle rozhodla. Merz stanovil termín, do kterého očekává závazné prohlášení spolkové vlády. Odvolává se na probíhající debatu, která proběhla na posledním jednání mezi vládou, opozicí a zástupci státu, v níž se hovořilo o možnostech odmítání migrantů.
Merz ve svém posledním prohlášení zdůraznil, že tato odmítnutí jsou zásadním krokem pro efektivní migrační politiku a bezpečnost země. FDP se k tomuto tlaku připojuje a kritizuje Zelené za jejich negativní postoj k této otázce. Místopředseda strany FDP Wolfgang Kubicki promluvil pro „Rheinische Post“ a zdůraznil, že Zelení se mýlili, když tvrdili, že taková opatření nejsou právně možná. Současné diskuse o migraci jsou velmi důležité a neměly by jim bránit blokády.
Právní aspekty a různé pohledy
Diskusi o zamítnutích doplňují i různá právní posouzení. Generální tajemník SPD Kevin Kühnert obvinil Merze z toho, že svými požadavky před nadcházejícími zemskými volbami v Braniborsku vyvíjel nereálný tlak. Kühnert dal jasně najevo, že jednání by měla zůstat seriózní a apeloval na Merze, aby nezneužíval kontext politické debaty k osobnímu prospěchu.
Na druhou stranu ministryně vnitra SPD Dolního Saska Daniela Behrensová vyjádřila otevřenější postoj k případným odmítnutím. Zdůraznila, že pokud by to bylo právně možné, mělo by smysl je realizovat. Toto prohlášení by také mohlo posílit pozici dalších zemí SPD a vytvořit základ pro širší dohodu.
Zelení jsou naopak skeptičtí a poukazují na evropské právní požadavky. Politička Strany zelených Irene Mihalic řekla, že odmítnutí není povoleno. Podporu našla v právním názoru profesora Constantina Hruschky, který zdůraznil, že dublinské nařízení vymezuje rámec pro azylové řízení a přímý návrat do jiné země není povolen. Podle jeho názoru může návrat proběhnout pouze podle pevně stanoveného postupu.
Navzdory rozdílným postojům existují snahy najít v této debatě jednotnou linii. Předseda poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich zdůraznil, že cílem stran je vytvořit právně bezpečný migrační tým a neměly by v tom být žádné zákazy. To ukazuje, že určitě existují snahy o dosažení konsensu, i když v současnosti panuje neshoda ohledně konkrétních přístupů.
Diskuse je nejen politicky výbušná, ale má i společenský význam. Bezprostřední tlak na reformu azylové a migrační politiky by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro budoucí zacházení s migranty. Vzhledem k rostoucímu počtu migrací a souvisejícím problémům je jasné, že je třeba nalézt řešení, která vyváží jak humanitární, tak bezpečnostní aspekty. Příští týden bude klíčový, když Bundestag naplánuje úvodní konzultaci o novém bezpečnostním balíčku, který zahrnuje i opatření k omezení nelegální migrace.
Osoby odpovědné za politiku proto čelí výzvě orientovat se ve složitém právním a sociálním prostředí, v němž je třeba brát v úvahu jak právní rámec, tak obavy veřejnosti. Další termín stanovený Merzem zajistí, že tlak na všechny zúčastněné strany vzroste, aby nalezly smírné řešení, které vyváží bezpečnostní obavy Unie a právní obavy Zelených.