Klimatický summit v Berlíně: 1,3 bilionu pro ochranu klimatu až do roku 2035!

Klimatický summit v Berlíně: 1,3 bilionu pro ochranu klimatu až do roku 2035!

V úterý 25. března 2025 zahájil André Corrêa do Lago, určený prezident další světové klimatické konference v Brazílii, Petersberg Climate Dialog v Berlíně. Ve svém projevu zdůraznil potřebu mezinárodní spolupráce, solidarity a energie v boji proti vytápění Země. Dialog se koná ve federálním zahraničním úřadu až do středy a připravuje světovou konferenci o klimatu na podzim, ve které bude ústředním tématem zadávání zakázek 1,3 bilionu klimatu do roku 2035. Tato částka již byla na poslední světové konferenci o klimatu slíbena.

Corrêa do Lago zvláště zdůraznil roli soukromých investic do ochrany klimatu a přizpůsobení změně klimatu. Dal jasně najevo, že je důležité posílit partnerství mezi vládami, společnostmi a mnohostrannými institucemi. Většina soukromých peněz na ochranu klimatu v současné době teče do průmyslových zemí. Část požadovaných 1,3 bilionu dolarů by mohla být financována z daní za vzduch a přepravu a daně z fosilních paliv, i když Corrêa do Lago nešla do fosilních paliv přímo ve svém projevu.

Výzvy a cíle

Toto datum diskuse probíhá v souvislosti s prvním kalendářním rokem nad limitem 1,5 stupně a nouzovou situací Spojených států od Pařížské dohody. Jennifer Morgan, přední klimatický diplomat z Německa, označil situaci za náročnou, ale zdůraznila, že pařížská dohoda zůstává silná. Luisa Neubauer, aktivistka na klima, informovala o „defenzivní“ náladě ve srovnání s východem a obranou cíle 1,5 stupně.

Dalším tématem v Berlíně je cíl klimatu Evropské unie. Komisař EU Wopke Hoekstra oznámil, že cíl klimatu EU již nebude rozhodnut v březnu v roce 2040. Komise EU v současné době jedná s členskými státy o tomto cíli, s Ursula von der Leyen, že EU emituje o 90 procent méně CO2 do roku 2040. V této souvislosti navrhuje Centrum Centrum Menapfabrik pro evropskou politiku snížení o 78 až 88 procent, zatímco poradní rada pro klimatickou vědu komise EU doporučuje snížení o 90 až 95 procent.

Pařížská dohoda v Focus

„Úmluva Paříže“, o které se rozhodlo 12. prosince 2015 na světové konferenci o klimatu v Paříži, tvoří základ pro současné diskuse. 195 zemí se zavázalo omezit změnu klimatu a přepracovat globální ekonomickou strukturu klimatu. Tři hlavní cíle dohody jsou omezení nárůstu globální průměrné teploty, snížení emisí a přizpůsobení změně klimatu a řízení finančních prostředků v souladu s cíli ochrany klimatu. Cílem je omezit nárůst teploty na maximálně 1,5 ° C před průmyslovou úrovní a žádné další plyny, které poškozují klima, mohou být vyloučeny polovinou století než u uhlíkových dřezů.

Abychom byli úspěšní, je v udržitelných investicích vyžadována rychlá a konzistentní dekarbonizace globální ekonomiky, stejně jako miliarda -dollarová vychytávání globálních finančních toků. Zejména rozvojové země musí být podporovány finančně a přenosem znalostí a technologií. Na rozdíl od protokolu v Kjótském protokolu, Pařížská dohoda o klimatu spojuje všechny země na Zemi a vyžaduje rozvoj národního příspěvku na klima (NDC), jehož pokrok musí být pravidelně vykazován. Dohoda vstoupila v platnost v listopadu 2016 po rychlém ratifikačním procesu a na konci roku 2018 byl pro implementaci schválen komplexní soubor pravidel. EU se v roce 2019 rozhodla evropská zelená dohoda o prosazování těchto cílů v oblasti klimatu.

Celkově mezinárodní společenství čelí významným výzvám, ale vůle pro spolupráci a jednání je jasně patrná v rámci Petersbergova klimatického dialogu.