Násilný spor o nové volby zástupce v židovské komunitě v Berlíně

Streit um Neuwahl der Repräsentantenversammlung in der Jüdischen Gemeinde Berlin Die Jüdische Gemeinde zu Berlin steht derzeit wegen der geplanten Neuwahl ihrer Repräsentantenversammlung im Mittelpunkt einer heftigen Auseinandersetzung. Grund dafür ist eine umstrittene Wahlordnung, gegen die zwei Mitglieder der Gemeinde eine einstweilige Verfügung beim Gericht des Zentralrats der Juden eingereicht haben. Der Antrag liegt der Berliner Zeitung vor. Die beiden Mitglieder sind seit über 70 Jahren in der Gemeinde aktiv und sehen durch die Wahlordnung demokratische Grundsätze verletzt. Die Wahlordnung weist einige Besonderheiten auf: So dürfen ab dem 70. Lebensjahr keine Mitglieder mehr für die Repräsentantenversammlung kandidieren. Dies führt dazu, …
Spor nad novými volbami reprezentativního shromáždění v židovské obci v Berlíně Židovská komunita v Berlíně je v současné době zaměřena na násilnou diskusi kvůli plánované nové volbě jeho reprezentativního shromáždění. Důvodem je kontroverzní volební příkaz, proti kterému dva členové obce předložili soudní příkaz ústřední radě Židů. Aplikace je k dispozici pro Berliner Zeitung. Oba členové jsou v obci aktivní více než 70 let a vidí demokratické principy porušené volebními předpisy. Volební předpisy mají některé zvláštní rysy: od věku 70 let nemohou žádné členy kandidovat na reprezentativní shromáždění. To vede k ... (Symbolbild/MB)

Násilný spor o nové volby zástupce v židovské komunitě v Berlíně

Spor o nové volbě zástupce shromáždění v židovské komunitě Berlína

Židovská komunita v Berlíně je v současné době zaměřena na násilnou diskusi kvůli plánované nové volbě svého zástupce. Důvodem je kontroverzní volební příkaz, proti kterému dva členové obce předložili soudní příkaz ústřední radě Židů. Aplikace je k dispozici pro Berliner Zeitung. Oba členové jsou v obci aktivní již více než 70 let a vidí demokratické principy porušené volebním zákoníkem.

Volební předpisy mají některé zvláštní rysy: od věku 70 let nesmí žádné členy pro reprezentativní shromáždění kandidovat. To znamená, že přeživší holocaustu jsou vyloučeni z kandidatury. Obzvláště je pro členy také dráždivé, že tato věková hranice se nevztahuje na vládnoucí zástupce. Kromě toho jsou volby prováděny výhradně poštovním hlasováním, což znamená, že identitu voličů nelze zkontrolovat. To znamená jasný zlom s předchozím principem osobního hlasování.

Další kritickou bodu se týká vyloučení mandátů pro jiné židovské organizace, jako jsou konference o pohledávkách, Makkabi, Masorti, Lauder, Ústřední rada nebo Chabad. Tento typ diskriminace v důsledku příslušnosti k židovské organizaci je podle právníka v Německu jedinečný a pravděpodobně nebude odolat právnímu přezkumu.

Nedostatek transparentnosti také způsobuje kritiku. Pozměněné stanovy židovské komunity dosud nebyly plně zveřejněny. Mnoho členů nenajde možnost prohlížet si zákony během otevírací doby v obci.

Předsedové židovské komunity obvinění odmítá a odkazují na stávající věkové limity a vyloučení členů jiných klubů. Obec se obává, že členové jiných klubů by mohli zneužít židovskou komunitu, aby získali výhody. Obec zmiňuje pojištění důchodů jako model pro poštovní hlasování.

Ústřední otázkou je nyní, zda je za konflikt odpovědný soud Ústřední rady Židů. Židovská komunita zdůrazňuje, že vytvořila samotnou rozhodčí výbor a že by měla zkontrolovat volební předpisy. Podle Berlinera Zeitungu však člověk předpokládá, že se soud bude prohlásit za odpovědného. V případě neplatnosti volebního příkazu by soud mohl uložit sankce proti obci. Existuje dokonce možnost, že se Ústřední rada doporučuje zbavit obci členství ve svých orgánech až na dva roky.

Židovská komunita je optimistická a předpokládá, že volební předpisy potvrzují a volby jsou prováděny správně. Členové jsou uklidněni a poukazují na to, že před každou volbou se provádějí vyhřívané diskuse a debaty.