Ekologičtí aktivisté vypouštějí pneumatiky v Berlíně – co je za tím?

Ekologičtí aktivisté vypouštějí pneumatiky v Berlíně – co je za tím?

V berlínské čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf došlo k pozoruhodnému incidentu, při kterém neznámí pachatelé vypustili pneumatiky téměř 40 vozům. Podle informací z rbb24 Stalo se to v pátek během jednoho dne. K postiženým vozidlům byly také připojeny ekologicky zaměřené dopisy, které naznačovaly možné napojení na ekologická aktivistická hnutí. Berlínská policie, která incidenty vyšetřuje, zatím nedokázala potvrdit, která skupina se k zločinům přihlásila.

Policejní mluvčí sdělil, že Státní policejní služebna Státního úřadu kriminální policie zahájila vyšetřování majetkové újmy. Zvláště pozoruhodné je, že podobné činy byly v minulosti často připisovány aktivistům takzvaných „Hasičů pneumatik“, kteří působí v Berlíně od roku 2021 a jsou známí tím, že vyprazdňují pneumatiky SUV a dalších vysoce znečišťujících vozidel.

Akce ve Steglitz-Zehlendorf

V paralelní kampani klimatičtí aktivisté ze skupiny „Tyre Extinguishers“ oznámili, že poškodili pneumatiky 120 vozidel ve Steglitz-Zehlendorf. Zatímco aktivisté na platformě X (dříve Twitter) tento incident potvrdili a dokonce vyzvali k dalším škodám na majetku, policie původně předpokládala nižší, dvouciferný počet postižených aut. Tento rozpor mezi výpověďmi aktivistů a policie ukazuje napětí a rozdílné vnímání těchto protestů.

Policie má nyní plné ruce práce s vyhodnocováním událostí v obou okresech. Aktivisté jejich počínání často vnímají jako nezbytnou součást protestu proti klimaticky nepříznivým dopravním prostředkům, úřady je přitom klasifikují jako poškozování majetku.

Společenský tlak na klimatické pohyby

Současná situace klimatického hnutí je charakterizována komplexním tlakem. Zprávy ukazují, že aktivisté stále častěji čelí policejnímu násilí a rafinovaným zastrašovacím taktikám. Studie od ND proud ukazuje, že 83 procent ze 162 dotázaných aktivistů se cítí ve svém závazku omezeno. Tato omezení vyplývají nejen z přímého násilí, ale také ze strachu z negativních dopadů na soukromý život a profesní budoucnost.

Fenomén sociálního tlaku vede ke snížení angažovanosti, protože mnoho aktivistů cítí hrozbu státní represe. „Zmrazující efekty“ lze pozorovat, když jsou lidé nuceni k autocenzuře, což ovlivňuje veřejné vnímání klimatického hnutí a oslabuje jejich sociální podporu. Protest je navíc stále více vnímán jako ohrožení veřejné bezpečnosti, což v mnoha ohledech tvoří základ pro kriminalizaci aktivistů.

Diskuse o chápání občanské neposlušnosti jako součásti demokratické participace je stále naléhavější. Ve světle současného vývoje autoři studie požadují revizi zákonů a postupů, které by zabránily zneužívání pokojných aktivistů a vytvořily příznivé prostředí pro ochranu klimatu.