Zelení vyžadují imigrační agenturu a angličtinu jako oficiální jazyk

Zelení vyžadují imigrační agenturu a angličtinu jako oficiální jazyk

V novém pozičním článku navrhovaly zelené ambiciózní reformy, aby se Německo stal atraktivnějším pro specialisty jako imigrační zemi. Mimo jiné požadují vytvoření centrální imigrační agentury a rychlejší výstavu víza. Účelem těchto opatření je pomoci snížit jazykové bariéry zavedením angličtiny jako oficiálního jazyka.

Berlín. - Zelení si stanovili cíl učinit z Německa atraktivnějším místem pro kvalifikované pracovníky. V příspěvku zveřejněném Süddeutsche Zeitung navrhují přední politici strany zřízení ústřední imigrační agentury. Účelem této agentury je usnadnit kvalifikovaným pracovníkům vstoupit na německý trh práce rychleji a efektivněji. Ústředním bodem je snížení jazykových bariér, zejména zavedením angličtiny jako druhého jazyka v úřadech.

Zřízení centrální imigrační agentury

Aby bylo Německo atraktivnější pro mezinárodní specialisty, Greens také chtějí představit tzv. Specializovaní střediska založená na kanadském modelu. Tato centra by měla sloužit jako ústřední informace a kontaktní body pro přistěhovalce a usnadnit jim začít v Německu. Kromě rychlejšího přidělování víz a snazšího uznání zahraničních profesionálních kvalifikací také Zelení vyžadují zrušení pracovních zákazů pro uprchlíky

Katharina Dröge, vůdce frakce Zelených, zdůrazňuje naléhavost těchto opatření. Řekla Süddeutsche Zeitungu: „Chybí nám všude specialisty. Proto propagujeme spojenectví mezi společnostmi a politikou, abychom znatelně zlepšovali podmínky pro život a práci v Německu.“ Navzdory reformě specializovaného imigračního práva, o kterém se již rozhodlo, stále existuje mezera mezi potřebou odborníků a skutečným přistěhovalectvím. Zelení proto vidí naléhavou potřebu opatření k založení Německa jako konkurenceschopné země imigrace a podpoře integrace odborníků.

Matthias Helferich z Afd však tyto plány odporuje. Podle něj Německo nepotřebuje novou imigrační agenturu. „V pracovních centrech, která mají sloužit k integraci cizinců na trh práce, již existují takto integrace bodů v pracovních centrech. V mém rodném městě Dortmund je úspěšnost poměrně nízká,“ řekl samozřejmě Helferich. Věří, že remigrační agentura by byla mnohem důležitější.

Konkurenceschopnost na globálním trhu práce

Zelení zdůrazňují potřebu, aby Německo bylo konkurenceschopnější na globálním trhu práce. To je nezbytné proti nedostatku kvalifikovaných pracovníků a pro zajištění hospodářského růstu. Účelem navrhovaného zavedení angličtiny jako administrativního jazyka je pomoci snižovat byrokratické překážky pro mezinárodní specialisty a učinit Německo atraktivnější jako místo.

Další důležitý aspekt zelených reforem zahrnuje rychlejší vízové ​​metody. Jedná se o krok, který je zvláště důležitý pro uchazeče ze zemí mimo EU, protože často čelí zdlouhavým byrokratickým procesům. Rychlejší a zjednodušená alokace víz by měla pomoci vstoupit na německý trh práce bez zbytečných zpoždění.

Navrhované uznání zahraniční profesionální kvalifikace je také ústředním bodem pozičního článku. Zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí je často blokováno postupy dlouhodobého uznání jejich titulu. Zjednodušením tohoto procesu by zahraniční specialisté měli být schopni pracovat rychleji a snadno v Německu.

Zelení vložili do těchto reforem velké naděje a považovali je za zásadní krok k postavení Německa za atraktivní zemi imigrace. Zbývá však zjistit, zda tato opatření dosáhnou požadovaných účinků a kvalifikovaní pracovníci skutečně uzavře. Politická debata by neměla být ukončena.

Historické paralely: Kanadský imigrační model jako model

Pohled do minulosti ukazuje, že Kanada je často zmiňována jako příkladem úspěšné imigrační politiky. Již v 60. letech použila země bodový systém k přilákání kvalifikovaných přistěhovalců. Tento systém byl založen na kritériích, jako jsou vzdělávání, odborné zkušenosti a jazykové dovednosti a jeho cílem bylo uspokojit potřebu trhu práce. Německý návrh „uvítací centrum“ lze chápat jako moderní adaptaci tohoto modelu.

Přesto se počáteční vrstvy obou zemí liší. Zatímco Kanada je tradičně imigrační zemí s kulturně rozmanitou populací, Německo v posledních desetiletích sledovalo poměrně restriktivní imigrační politiku. Tyto kulturní a historické rozdíly by mohly ovlivnit provádění a přijetí navrhovaných reforem v Německu.

Základní informace: Německý trh práce a nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Německu není nový jev. Společnosti a obchodní sdružení hlásí potíže s nalezením kvalifikovaných pracovníků od roku 2000. Obzvláště ovlivňují profese mincovny (matematika, počítačová věda, přírodní vědy a technologie), zdravotnický průmysl a řemeslo. Podle studie Institutu německé ekonomiky (IW) by do roku 2030 mohlo chybět až 3 miliony specialistů.

Stávající legislativa, jako je specializovaný zákon o imigraci, má situaci napravit, ale dosud neprokázal nadějný účinek. Složité postupy a dlouhé čekací doby na víza a uznání zahraničních titulů nadále představují vysoké překážky. Zde Zelení začínají svou poptávkou po rychlejších vízových postupech a ústřední imigrační agentuře, aby se snížily byrokratické překážky a usnadnily přístup na trh práce.

Statistika a data: Potřeby imigrace v číslech

Vyšetřování federálním statistickým úřadem ukazuje, že přibližně 1,8 milionu lidí emigrovalo do Německa v roce 2021, zatímco 1,2 milionu opustilo zemi. Čistá imigrace byla proto kolem 600 000 lidí. Navzdory těmto údajům zůstává poptávka po kvalifikovaných odbornících vysoká. Průzkum německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) ukázal, že 55% společností hlásí úzké místo při plnění kvalifikovaných pracovníků.