Guard mysli v Berlíně: 30 let po památku vraždy lidí Srebrenica

Guard mysli v Berlíně: 30 let po památku vraždy lidí Srebrenica

11. července 2025 se u Brandenburské brány v Berlíně shromáždilo asi 500 lidí, aby si připomněli 30. výročí genocidy Srebrenica. Tato pamětní událost nabídla příležitost číst jména 30 obětí známých nejméně 8 372, které byly během masakru zabito. Tento zločin, který je považován za nejzávažnější válečný zločin v Evropě od druhé světové války, byl spáchán 11. července 1995 bosenskými-serzbijskými vojáky pod vedením Ratka Mladiće, když zavraždili muslimské chlapce a muže ve městě Srebrenica.

Během akce byl zřízen banner se jmény všech známých obětí, což jasně ilustrovalo rozsah události. Členka Bundestag Jasmina Hostert (SPD) zdůraznil důležitost prokazování obětí a přežívajícího postoje. V hlubokém znamení vzpomínky došlo v Berlínském domě reprezentantů s názvem „Naše příběhy, naše varování. Proti zapomenutí“.

Skandál v bundestagu

V bundestagu byl den uznán debatou o jedné hodiny. Tato relace však zažila skandál, když někteří AFD poslanci zpochybnili klasifikaci akce jako genocidu, která vedla k násilným reakcím. Od loňského roku, 11. července, byla OSN spáchána jako „Mezinárodní den myšlení a vzpomínky na Srebrenica 1995“. Tento krok provedl Valné shromáždění OSN v roce 2024, ale proti hlasům Srbska, Ruska a Číny.

V Bosně-Hercegovině se také konaly rozsáhlé pamětní události. Desítky tisíc lidí se shromáždily, aby si připomněly oběť masakru Srebrenica. Zbytky sedmi zavražděných lidí byly pohřbeny na památku ve východní bosenské vesnici Potocari. V Sarajevu lidé drželi ticho jednoho minutu v rámci celostátního smutku během pláče sirén. Ve dnech oficiálních pamětních oslav se konaly mírové pochody, ultramarathon a konvoj motocyklů, které na tento tragický den upoutaly další pozornost.

Historické pozadí

genocida Srebrenica se vyskytla v souvislosti s úpadkem Jugoslávie, která začala na začátku 90. let. Občanská válka v Bosně a Hercegovině eskalovala po referendu o nezávislosti na jaře 1992, které bylo bojkotováno bosenskými Srby. Srebrenica byla prohlášena za bezpečnostní zónu OSN a stala se útočištěm pro bosenské muslimy. Ofenzíva armády Republiky Srpska na Srebrenice začala 6. července 1995. 11. července až 25 000 lidí na vojenské základně OSN v Potočari se přeplněné, aby se chránily před útočícími jednotkami.

V následujících dnech byli muži systematicky odděleni a popravováni ženami a dětmi, takže genocida konečně přijala osudný charakter. Trestní tribunál OSN pro bývalou Jugoslávii (ICTY) pracoval na právním přezkumu těchto zvěrstev po dobu 24 let. Ze 161 lidí, kteří byli obžalovaní, muselo 20 odpovědět na zločiny v Srebrenice, včetně významného válečného zločince Ratko Mladiće a Radovana Karadžiće, kteří byli oba odsouzeni k doživotnímu uvěznění. Navzdory veškerému úsilí pojmenovat nesprávně, političtí zástupci Republiky Srpska a srbských politiků nadále popírají existenci genocidy.

Na památku událostí z roku 1995 zůstává masakr Srebrenica nejen temnou kapitolou v evropské historii, ale také stabilní hovor proti zapomenutí a za práva obětí. Aby příběhy obětí žijí, je nezbytné oslavit takové pamětní dny a vytáhnout učení z minulosti.